218. výročí založení předchůdkyně Národní galerie v Praze
V sobotu a v neděli 1. 2. – 2. 2. 2014, v rámci oslav výročí, připravila národní galerie v praze pro návštěvníky vstup zdarma do svých expozic.
O víkendu se bude slavit 218. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění (5. 2. 1796) – předchůdkyně Národní galerie v Praze. Lektorská oddělení národní galerie v praze na volný víkend připravila řadu doprovodných programů pro děti i dospělé. Vstup zdarma se netýká výstavy slovanská epopej ve veletržním paláci, kterou pořádá galerie hlavního města prahy – zde bude vstupné běžné.
Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla, řečeno dobovou terminologií, pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti. Korporace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce, které Praha postrádala: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.
Právě Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce – Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století.
V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se roku 1919 ujal Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii.
Ve složitém válečném období v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.
Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.
V současné době spravuje Národní galerie v Praze sedm objektů s pěti stálými expozicemi: klášter sv. Anežky České (Středověké umění v Čechách a střední Evropě), Šternberský palác (Evropské umění od antiky do závěru baroka), palác Kinských (Umění Asie a starověkého Středomoří) a Konírna paláce Kinských, Veletržní palác (Umění 20. a 21. století), Schwarzenberský palác (Baroko v Čechách), Salmovský palác (výstavní prostor NG), Valdštejnská jízdárna, součást sídla Senátu, je dlouhodobě pronajatá pro konání výstav Národní galerie v Praze.
Aktuálně Národní galerie v Praze pořádá deset výstav. Návštěvníci mají poslední příležitost navštívit výstavu „CM 863. Sv. Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta“, která končí v neděli 2. února v Anežském klášteře a unikátní možnost spatřit impozantní soubor archeologických nálezů z období Velké Moravy a význačná díla mapující cyrilometodějskou úctu od středověku po 21. století. Řada vystavených děl je veřejnosti presentována velmi zřídka, či zcela poprvé. NG návštěvníkům prodlouží v tyto dva poslední dny výstavy CM 863 otevírací dobu do 20 hodin.
Mezi projekty Sbírky moderního a současného umění patří výstava ve Veletržním paláci „Jan Kotík (1916-2002)“ či výstava „Rudolfa Volrába (1933-1969) – Barevný neklid“, která byla minulý týden zahájena. Sbírka umění 19. století nabízí v Salmovském paláci přehlídku obrazů a kreseb „Ludvíka Kuby – Poslední impresionista“.
