Skauti si připomenou 60. výročí odsouzení hrdinky
Dne 8. srpna 1949 vynesla komunistická "justice" rozsudek nad skautskou vedoucí Dagmar Skálovou. Za podíl na přípravě protikomunistického státního převratu byla odsouzena k trestu odnětí svobody…
výročí této události. Mezi přítomnými budou i spoluodsouzení z politického procesu, rodinní příslušníci i zástupce města Plzně.
Skauti si tuto sobotu v 15.00 na plzeňském Ústředním hřbitově připomenou hrdinství Dagmar Skálové, skautské vedoucí odsouzené v roce 1949 na doživotí. A to přesně v den 60. výročí této události. Připomenou si její čin u hrobu, kde je pochována se svým manželem Karlem Skálou, taktéž politickým vězněm z doby komunistické diktatury. Na vzpomínkovém setkání promluví mimo jiné Jiří Navrátil – dnes místostarosta Junáka, v roce 1949 mladý skautský vedoucí odsouzený ve stejném procesu na 20 let, nebo Jaroslav Cuhra – skaut a předseda Konfederace politických vězňů pro plzeňský region. Město Plzeň na setkání zastoupí skaut a náměstek primátora Petr Náhlík.
Dagmar Skálová, skautským jménem Rakša, se zapojila do pokusu o ozbrojený státní převrat, který v květnu 1949 organizovali major Květoslav Prokeš a právník Jaroslav Borkovec. Jako skautská vedoucí měla společně s dalšími skauty zajišťovat spojení mezi povstalci a lékařské ošetření. Pokus o puč v květnu 1949 byl ovšem prozrazen a Dagmar Skálovou zatčena. 8. srpna 1949 byla odsouzena na doživotí. Během vyšetřování se chovala velmi statečně, veškerou „vinu“ brala na sebe. Ze skautské skupiny bylo v tomto procesu nakonec z několika desítek zapojených odsouzeno pouze několik. Druhý nejvyšší trest, 20 let, byl udělen Jiřímu Navrátilovi, který celý příběh v sobotu připomene přítomným. Z doživotního trestu strávila Dagmar Skálová ve vězení dlouhých šestnáct let a nepoddala se ani tam: roku 1956 patřila do skupiny žen, které napsaly protestní dopisy o porušování lidských práv v tehdejším Československu generálnímu tajemníkovi OSN, což vedlo k odkladu jejího propuštění z věznice. Za svůj životní postoj založený na skautských ideálech svobody, demokracie a odpovědnosti vůči svému okolí byla Dagmar Skálová v roce 1997 vyznamenána Řádem T.G.M.
Vzpomínkovou akci pořádá Okresní rada Junáka Plzeň-město. „Skauti a skautky si připomínají odvahu Dagmar Skálové tváří v tvář zvůli komunistické moci. V dnešní době, která pomalu přestává věřit na hrdinství a věrnost ideálům, je příklad Dagmar Skálové i dalších hrdinů mementem a příležitostí k zamyšlení“, vysvětluje důvod sobotního setkání Petr Vaněk, předseda Okresní rady Junáka Plzeň-město. Dagmar Skálová pocházela z Plzně, kde se aktivně věnovala skautingu. Společně se svým manželem, taktéž významným skautským vedoucím, se později přestěhovali do Prahy. V Praze probíhala i většina příprav plánovaného převratu.
Dagmar Skálová – životní příběh
Dagmar Skálová – Rakša se zapojila do příprav protikomunistického převratu (1949) skupiny J. Borkovce a B. Moravce, který měl v Československu obnovit demokratické poměry, a byla za velezradu odsouzena na doživotí. Ve vězení strávila 16 let. Je nositelkou Řádu TGM.
Skautská skupina pod vedením Dagmar Skálové a tehdejšího absolventa práv Jiřího Navrátila (současný místostarosta Junáka) byla na hlavní organizátory převratu napojena prostřednictvím E. Čančíka a V. Polesného (oba popraveni). Přípravy probíhaly velmi důkladně po vojenské i civilní stránce, datum vypuknutí převratu bylo několikrát změněno. Manžel D. Skálové Karel, významný skautský činovník, působil v té době na ministerstvu vnitra, od něj získávala Dagmar Skálová důležité informace, které předávala dál.
K pokusu o převrat skutečně došlo 17. května 1949. Prostřednictvím Dagmar Skálové se do něj zapojilo několik desítek skautů, měli působit především jako spojky. Akce byla v předvečer konání prozrazena zřejmě přítelkyní jednoho z účastníků.
Účastníci převratu včetně skautů byli pozatýkáni a vyslýcháni. Skautům se podařilo domluvit na společné výpovědi (zejména pomocí klepané morseovky), totiž že se chtěli zúčastnit skautské noční hry. Na základě této výpovědi se mnohým podařilo dostat na svobodu. Znamenalo to ovšem, že na ní všichni museli trvat při krutých komunistických výsleších.
Do celé akce bylo zapojeno přes sto skautů, před soudem jich stanulo jen něco přes dvacet, odsouzeno jich nakonec bylo devět, a to D. Skálová, jako vedoucí osoba celé skautské skupiny, na doživotí za velezradu, J. Navrátil na 20 let, z nichž si odbyl 11 v několika věznicích tehdejšího režimu, a Fr. Falerski na 15 let. Díky tomu, že vzali většinu viny na sebe, se podařilo zmírnit tresty dalším skautům, zbývajících šest odsouzených tak dostalo tresty do pěti let, které v tehdejší době patřily k mírným.
8. srpna 2009 uplyne od tohoto rozsudku přesně 60 let.Dagmar Skálová, Jiří Navrátil a všichni další skauti, kteří byli odhodláni plnit svůj slib a své povinnosti vůči demokracii, byli jedni z nemnohých odpůrců nastupujícího režimu, kteří se nebáli aktivně vystoupit.
Redakce Borovice.cz by se ráda alespoň touto cestou poklonila hrdinství všech skautů i ostatních bojovníků proti totalitě. Děkujeme vám!