Saturnovy prstence v proměnách času
Když Galileo Galilei spatřil v roce 1610 Saturn, nazval ho ušatou planetou. V dnešní době plné mnohem kvalitnějších dalekohledů už samozřejmě víme, co jsou prstence kolem této planety zač,…
Galileo tehdy netušil, co vlastně pozoruje, s teorií prstenců přišel až holandský astronom Christiaan Huygens o 46 let později. Teprve v dnešní době plné skvělých dalekohledů můžeme pozorovat pás kamenů obíhající kolem planety. Jejich velikost se pohybuje od milimetrů do metrů a ačkoliv má prstenec šířku přibližně 160 000 km, tlustý je pouhé stovky metrů.
Osa rotace planety a jejích prstenců je nakloněna vůči rovině zemské dráhy o necelých 27°. Při svém oběhu okolo Slunce se nám ale může zdát, že planeta své prstence vůči Zemi pomalu naklápí. Když se rovina prstenců ztotožní s rovinou zemské dráhy, zmizí nám prstence z dohledu úplně. V takovou dobu se musíme smířit s tím, že na čas zbude ze Saturnu jenom nudný kotouček.
K této situaci dochází právě letos. K samotnému zmizení dojde na přelomu září a října, kdy je Saturn nad obzorem ve dne a zaniká v záři slunečního světla, v předstihu několika měsíců můžeme ale pozorovat, jak se prstence den za dnem zužují.
Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích při DDM Delta věnuje měsíc květen právě pozorování této nevšední planety, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 20:00 do 22:00. Za nepřízně počasí je připraven alternativní program a na své si přijdou i ti nejmenší.
