Přidat inzerci

Facebook

Navigace


Jak vybrat karimatku

Spacák vás nehřeje? Můžete si ho vyhřát fleecovou vložkou, zahřívacími polštářky nebo cizím tělesným teplem. Pokud však zapomenete na izolační vrstvu mezi zemí a spacákem, budete topit pánu bohu…

  • Publikováno: 08. 07. 2008

Dnes jsou na trhu tři základní typy karimatek – alumatky, pěnové karimatky a samonafukovací karimatky.
Alumatky
Nejlehčí a nejméně objemnou karimatkou je bezesporu Alumatka. Podložka s hliníkovou fólií je vhodná jen na léto, sbalená do rozměrů 10 x 26 cm si najde místo u každého trampa. S muší váhou 130 g však neizoluje a nevyrovnává terén, pouze ochrání spacák proti vlhku a nečistotám na zemi. Cena se pohybuje kolem 90 Kč.
Pěnové karimatky
Stále nejrozšířenější karimatky jsou pěnové. Jsou lehké, vyrábějí se v různých tloušťkách a barvách. Nevýhodou je jejich nepraktická velikost po sbalení (srolování). Hmotnost se pohybuje v závislosti na rozměrech a typech od 150 do 400 g. Délka, šířka a tvar závisí na vaší fantazii a ostrosti nůžek. Izolační vlastnosti pěnových karimatek zlepšuje profilace tvořící „žebra“, která umožňují natáhnutí většího množství vzduchu.
Levná varianta (80 – 200 Kč) z polyethylenu s polootevřenými póry není příliš odolná vůči oděru nebo zatržení. Původní 5 – 12 mm silné karimatky častějším používáním zeslábnou na papírovou míru.
Karimatky z pěny s uzavřenými póry připomínají svojí tvarovou pamětí gumu. Příkladem jsou tzv. evazotky (EVA – ethylenvinylacetát), které sice na objemu neubraly, ale uzavřené póry nenasáknou vodu a použitý materiál má větší pevnost v tahu. Tyto podložky o síle 10 – 14 mm jsou dražší (400 – 500 Kč), ale celkově mechanicky odolnější. Jde o rozumný kompromis mezi cenou, hmotností a životností.
Samonafukovačky
Nejlepší izolační vlastnosti se spolu s pohodlím podařilo vtěsnat do samonafukovacích karimatek. Jak fungují? Pěnový materiál s extrémně otevřenými póry (Molitan, Rubex atd.) zalaminovaný do nepropustné tkaniny do sebe po otevření ventilu v rohu karimatky nasává vzduch a rozpíná se. Samonafukovací princip se doplňuje závěrečným dofouknutím a uzavřením ventilu. Při skládání se nejdříve uvolní ventil, tlakem na karimatku se vzduch vyhání ven a uzavřením ventilu se zabrání opětovnému nasávání vzduchu. Poté se teprve karimatka složí nebo sroluje do přepravní podoby. Nejpohodlnější samonafukovačky jsou až 6 cm silné, 60 cm široké a jsou pro lidi s nemocnými ledvinami nebo bolavými zády zárukou klidného spánku. Tyto cestovní matrace jsou vzhledem ke své hmotnosti (přes 1 kg) vhodné na cesty autem, nedají se při skládání podélně lomit, ale jejich ceny začínají již na 1000 Kč.
Dostatečné pohodlí vám zaručí i standardní 2,5 – 3 cm silné samonafukovačky. S takovou tloušťkou mohou být i o třetinu lehčí a po sbalení až o polovinu menší, také však znatelně dražší – až 3200 Kč. Nižší hmotnosti se dosáhne použitím kvalitnějších materiálů a vyřezáním podélných tunýlků do pěnové hmoty, bez kterých se karimatka nesmí podélně lomit, a tedy ani lépe skládat. Nižší hmotnost a větší skladnost ocení turisté, táhnoucí se s vybavením na zádech. Praktickým zjištěním je fakt, že většině turistů stačí karimatka o délce 160 cm. Extrémem je zkrácená, 120 cm dlouhá varianta, která váží 650 g a ve sbaleném stavu nepřesahuje 10 x 26 cm. Pod nohami nahrazuje karimatku batoh nebo oblečení. Hmotností tak samonafukovačky konkurují nejtěžším pěnovkám a sbalitelností letnímu spacáku. Cena vzhledem k rostoucímu počtu značek na trhu za poslední dva roky klesá.
Nabízené značky se liší zpracováním a používanými materiály, což se projeví většinou v délce záruky. Příjemná je při kempování na nakloněné rovině protiskluzová úprava syntetických povrchů. Ventilek je zdrojem izolace (vzduch), pokud se ucpe, je karimatka nefunkční. Některé ventily mají zabudovaný speciální mechanismus, který umožňuje maximální průnik vzduchu při nafukování a zabraňuje vniknutí nečistot. Kovové ventily jsou oproti plastovým odolnější vůči mechanickému poškození (rozšlápnutí). U dražších samonafukovaček je v ceně lepicí sada pro případ poškození svrchního materiálu. Drobné poškození se však těžko hledá, mnohdy nepomůže ani trik s ponořením do vody. Nemusí jít ani o propíchnutí, ale nekvalitní svrchní materiál, který není zcela neprodyšný. Jedním z řešení je poslat karimatku na opravu výrobci. Je to stále levnější než si koupit novou.
Pro samonafukovačku je nebezpečné skladování v teple, zejména na prudkém sluníčku, kdy může dojít k delaminaci. Projeví se vyboulením v místě odlepení textilie od pěnové hmoty. Proto se vyvarujte skladování karimatky za oknem (např. v autě), zrádné je také její připevnění k batohu, kdy navíc hrozí i její mechanické poškození. Životnost prodloužíte otevřením ventilu nejen v domácím skladu, ale také ve stanu, který může být pro samonafukovačky s uzavřeným ventilem v letních dnech osudným. Ačkoliv se vnitřní pěna jistě časem slehne, váš dech jí může, jako u jediné karimatky, vždy navrátit původní vlastnosti.
Článek byl převzat z www.vystavastanu.cz a vznikl ve spolupráci s časopisem KALIMERA – průvodce světem cestování a vybavení.


Asociace dětské rekreace ADAM.cz Česká rada dětí a mládeže Ekopobyt Hry a hlavolamy Mravenec CK topinka Trapsavec Think Creative Pionýr


Prosím čekejte, tato akce může chvilku trvat...