Dětské spolky vhodně vyplní volný čas, jsou levnější než kroužky a dají i pár „bonusů“

Start nového školního roku znamená pro rodiče obvyklou dávku starostí souvisejících s poprázdninovou adaptací jejich ratolestí na zaběhnutý režim všedního dne. V řadě rodin se také nově – či spíše už zase – hledají odpovědi na otázky spjaté s volným časem dětí a způsobem, jak ho co nejlépe vyplnit. Na pomoc rodičům i letos přicházejí rozmanité dětské a mládežnické organizace coby plnohodnotná a výrazně levnější alternativa k zájmovým kroužkům. Alternativa, která navíc přináší i řadu zajímavých „bonusů“.

Dětské organizace například dokáží podle odborníků mnohem lépe než škola pracovat s vlivem vrstevníků na osobnostní rozvoj dítěte. Rozšiřují také vztahovou pestrost: dítě tam vidí dospělé nebo skoro dospělé v jiné než tradiční úloze. Dětské spolky mají také větší šanci zajistit dítěti, které jinak není zrovna úspěšné, pro něj tolik potřebný pocit zdaru. Třeba právě v té specifické oblasti, pro niž do vybrané organizace chodí. A zatímco škola přece jen dítě především učí a v kroužcích nebo sportovních oddílech ho směrují k určitému typu výkonů, spolkové prostředí ho také neformálně vychovává.

Česká rada dětí a mládeže, zastřešující stovku mládežnických organizací různé velikosti, působnosti a zaměření, před časem vypracovala rodičům ku pomoci „Devatero rad při výběru mimoškolních aktivit” (http://www.kamchodit.cz/#devatero). V něm jsou zevrubně rozvedeny teze o významu celkového rozvoje dětské osobnosti, o spolupráci rodičů s oddílovými vedoucími, o stěžejním významu dobré dětské party, o přirozenosti proměny dětských zájmů a mnohé další. „Radíme rodičům především to, aby se svými dětmi skutečně mluvili. Aby je vyslechli, snažili se zjistit jejich zájmy a přání – a po odpovědném uvážení svých možností, případně dalších okolností, se jim snažili vyjít vstříc,“ shrnuje místopředseda ČRDM Ondřej Šejtka.

Upozornil zároveň na to, že není dobré, když se dospělí snaží prostřednictvím svých potomků naplňovat vlastní ambice. Jeden z bodů Devatera, nadepsaný „Nemusíte mít nutně génia“, ostatně říká: „Dítě, navzdory prokazatelnému talentu, do mimoškolních aktivit vysloveně nenuťte. Pravdou je, že talentované dítě musí, pokud chce dosáhnout úspěchů, hodně obětovat. Rodič by měl dítě spíše citlivě motivovat, pěstovat v něm zájem o danou aktivitu. Je rozhodně lepší mít zdravé tzv. normální dítě, než stresovaného, labilního génia.“

Klubovny nejrůznějších dětských spolků a obdobná zařízení dalších volnočasových organizací nalezneme prakticky po celé naší republice. Jen na interaktivní mapě Kamchodit.cz (www.kamchodit.cz), spravované ČRDM, jich je ke čtyřem tisícům. Své záznamy v ní mají kupříkladu dobrovolní hasiči, skauti, tomíci, pionýři, brontosauři, woodcrafteři, mladí chovatelé, debrujáři, záchranáři a mnozí jiní. Není jistě na škodu vědět, že v oblasti volnočasových aktivit naší nejmladší generace existuje takto štědrá nabídka – a že je cenově dostupná prakticky všem.

Když už je řeč o penězích, na závěr by možná nebylo od věci okomentovat jeden z mýtů tradovaných kolem dětských neziskovek. Konkrétně o členských organizacích ČRDM totiž rozhodně platí, že na ně nelze pohlížet jen jako na příjemce veřejných prostředků: ekonomická analýza, již zveřejnila ČRDM, dokládá, že tato sdružení generují značné hodnoty prostřednictvím dobrovolnické práce. Z výsledků ročního šetření v rámci projektu SAFE (http://crdm.cz/projekty/safe) vyplývá, že na jednoho dobrovolníka připadá ročně v průměru 324 hodin odpracovaných bez nároku na odměnu. Někde pochopitelně více, jinde méně – a jen pro představu, při průměrné hodinové mzdě, spočtené metodou váženého průměru na 144 korun, odvedou všichni dobrovolníci nad 15 let v dětských organizacích bezplatně práci v celkové hodnotě bezmála 3,7 miliardy korun.