Nedělní odpoledne ve Veletržním paláci

Tuto neděli 30. března 2014 bude ve Veletržním paláci od 14:30 o díle P. Cézanna, P. Gauguina a V. van Gogha hovořit kurátorka Sbírky francouzského umění Olga Uhrová. V 16:30 se můžete setkat s Helenou Musilovou, kurátorkou výstavy Rudolf Volráb (1933-1969) Barevný neklid.

Nově otevřená kavárna Cafe Jedna ve Veletržním paláci Vám poskytne během nedělního odpoledne příjemně strávené chvilky v Národní galerii v Praze.

90. výročí založení Sbírky francouzského umění 19. a 20. století

Datum konání: 03.02.2014 – 31.12.2014
Místo konání: Veletržní palác

Utváření kolekce francouzské umění je spjato s rozvojem moderního českého umění a jeho zájmem o dění v pařížském uměleckém prostředí. Poznání francouzské tvorby zprostředkoval zejména Spolek výtvarných umělců Mánes v Praze. Roku 1902 uspořádal dvě výstavy zásadního významu: první byla věnována sochaři Augustu Rodinovi, druhá pod názvem Moderní francouzské malířství. V roce 1907 představil Umění impresionistů a postimpresionistů , o dva roky později se česká veřejnost seznámila s dílem sochaře Emila Antoina Bourdella . Roku 1910 z výstavy francouzských Nezávislých (Les Indépendants) získán obraz Andrého Deraina Koupání (1908).

Rozhodující byl rok 1923, kdy československý stát zakoupil významný soubor obrazů, plastik, kreseb a grafických konvolutů z rozsáhlé výstavy Francouzské umění 19. a 20. století pořádané rovněž SVU Mánes. Protektorem této zásadní události se stal prezident T. G. Masaryk. Rozšířením původního výběru byli pověřeni historik a kritik výtvarného umění V.V. Štech a Václav Nebeský, uznávaný sběratel a historik Vincenc Kramář, ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, malíř Emil Filla, a předseda SVU Mánes architekt Otakar Novotný. V Paříži vybrali další významná díla v galeriích a sbírkách Ambroise Vollarda, Paula Rosenberga, Paula Cassiera, Daniela- Henry Kahnweilera, Waltera Halvorsena aj.

Později ve 30. letech obohatila státním nákupem sbírku některá díla Pierra Bonnarda, Marca Chagalla, Maurice Utrilla. A stěžejní dílo Paula Gauguina Bonjour, Monsieur Gauguin (1889) z výstavy „Od Maneta po dnešek“ (SVU Mánes) v roce 1937. Po druhé světové válce došlo k omezení akviziční činnosti, přesto se však podařilo získat několik důležitých děl umělců Edgara Degase, Claude Moneta a Henriho Laurense. Soubor Národní galerie v Praze významně obohatila roku 1960 část proslulé kolekce Vincence Kramáře, především o díla kubistického období Pabla Picassa, Georgese Braqua a Andrého Deraina. Další významnou akvizicí se stala v roce 2009 malba Paula Signaca Parník L´Hirondelle na Seině (1901)zakoupená Českým státem.

Sbírka francouzského umění vznikla na základě předem stanoveného záměru představit určující vývojové proměny francouzského umění od romantismu 19. století k umělcům otevírajícím cestu umění 20. století. Charakterizuje ji myšlenková sevřenost a komornost, reprezentativnost a mimořádná kvalita děl. Je však rovněž historickým dokladem o formování francouzsko-českých kulturních vztahů.

Rudolf Volráb (1933–1969) Barevný neklid

Datum konání: 24.01.2014 – 25.05.2014
Místo konání: Veletržní palác

Malíř, kreslíř a grafik Rudolf Volráb, kterému bohužel smrt v roce 1969 zabránila rozvíjet tvůrčí schopnosti, dospěl v obsáhlém souboru kreseb, obrazů a objektů z let 1966–1969 k originálnímu řešení práce s tvarem a barvou. Tematicky by bylo možné mluvit o figuraci, ovšem v širším smyslu slova, kdy je figurální tvarosloví podkladem pro celou řadu nejrůznějších formálních i obsahových přístupů. Nečekaně barevná, provokující díla plná vnitřní dynamiky a pohybu odkazují k fascinaci a téměř obsesivnímu ohledávání těla a jeho detailů, často převedených do univerzálně srozumitelných symbolů, jež lze chápat jako autorovu reflexi archetypální duality mužského a ženského principu.

Od roku 1967 vzniká řada radikálně barevných obrazů a kreseb, v nichž jsou lidské tělo či jeho část proměněny v téměř amorfní strukturu, vířící nijak nedefinovaným prostorem. Hlavně v kresbách je možné sledovat nekonečnou proměnu figury. Volráb se postupně vyvazoval z dvourozměrné plochy obrazu a otevřel díla do prostoru. Figura v nich zůstává přítomná už jenom v latentní podobě, nicméně přesto právě tyto práce mají silný fyzický charakter. Výstava a doprovodná publikace jsou prvním retrospektivním shrnutím umělcovy tvorby. Představují Rudolfa Volrába jako sebevědomého a progresivního autora, kterému právem patří důležité místo v příběhu českých dějin umění.