Vládu přebírá Jupiter
Planeta Jupiter má v těchto měsících své „zlaté“ období viditelnosti, které potrvá až do počátku února 2011.
Druhou nejjasnější planetu oblohy budeme moci pozorovat až do počátku března 2011, kdy se ztratí velmi nízko na večerní soumračné obloze.
Jupiter se po pěti letech dostává do oblasti oblohy, která kulminuje poměrně vysoko nad obzorem. Díky tomu se z něj stává čím dál lepší objekt i pro větší přístroje, v nichž je obraz objektu nízko nad obzorem značně poznamenán neklidem zemské atmosféry.
„Zlatou bránu ekliptiky“, tedy místo na obloze severní polokoule s maximální výškou planety při kulminaci nad obzorem, bude procházet už za dva a půl roku.
Letošní opozice se Sluncem je první z těch, která se bude po delší odmlce těšit velkého zájmu pozorovatelů a zakreslovatelů planet celé Evropy i severní Ameriky.
Samozřejmě i naprostému laikovi v malém dalekohledu předvede planeta několik svých předností.
Jupiter je plynná planeta přibližně dvanáctkrát větší než Země. Její rotační doba kolem osy je ovšem necelých 10 hodin, což je příčinou viditelného polárního zploštění, které je patrné i v dalekohledu.
Na „povrchu“ planety spatříme světlé a tmavé atmosférické pásy.
Výrazným útvarem je tzv. Velká rudá skvrna, která je pozorovatelná už přístrojem s průměrem cca 8 cm. Jde o obrovskou cyklónu, do které by se nasoukaly i tři Země vedle sebe. Rychlost větru v ní dosahuje až 640 km/h a jádro cyklóny bez ustání brázdí Jupiterovou atmosférou přes 300 let!
Malý dalekohled, který tyto útvary snadno neodhalí, však ukáže až čtveřici jasných souputníků plynného obra – měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callistó. Letos v březnu je to už 400 let od doby, kdy je svým – na dnešní dobu primitivním – dalekohledem objevil věhlasně proslulý italský astronom Galileo Galilei.
Jupiter je nepochybně hlavní ozdobou podzimní oblohy.
Pardubická hvězdárna pořádá mimořádné pozorování planety v měsících listopadu, prosinci a lednu každou středu, čtvrtek a pátek vždy od 18 do 20 hodin.
