Mladí esperantisté v Česku oslaví své páté narozeniny
Před pěti lety, 16. května 2005, byla obnovena Česká esperantská mládež, která v současnosti sdružuje asi stovku mladých českých příznivců mezinárodního jazyka esperanto.
Hlavní oslavy proběhnou 16. května 2010 v Kralupech nad Vltavou a 20. června na Velké Čantoryji ve Slezských Beskydech. Předchozí organizací mladých esperantistů byla od roku 1969 sekce mládeže Českého esperantského svazu (Ĉeĥa Esperanto-Asocio, ĈEA), jejíž činnost však po roce 1998 utichla.
„Když jsme Českou esperantskou mládež v roce 2005 zakládali, netušili jsme, jak rychle navážeme na tradici svých předchůdců. Češi jsou dnes už v celosvětovém esperantském hnutí opět dobře vidět, navíc díky otevřeným hranicím a možnostem internetu je komunikace mnohem snazší,“ říká jeden ze zakladatelů a současný místopředseda České esperantské mládeže Marek Blahuš.
Za svou pětiletou historii Česká esperantská mládež (Ĉeĥa Esperanto-Junularo, ĈEJ) uspořádala nejen řadu vnitrostátních, ale i některá mezinárodní setkání.
„Česká esperantská mládež je významným pojítkem mezi českými mladými esperantisty a zahraničím, pořádáme společné cesty na zahraniční esperantské akce a zároveň působíme jako jakýsi ‚záchytný bod‘ pro zahraniční návštěvníky,“ říká předseda České esperantské mládeže Daniel Mrázek.
ĈEJ se ovšem nezaměřuje pouze na esperanto. Vymezuje se také proti jakýmkoliv formám extrémismu, rasismu, xenofobie, netolerance a upozorňuje také na nebezpečí „jazykové diskriminace“, kdy jsou v současném světě zvýhodňovány vybrané národní jazyky na úkor ostatních, což nedává rovné šance například na pracovním trhu.
„Typickým příkladem je angličtina: Kdo umí anglicky, má větší šanci na uplatnění. Největší ji tedy mají ti, kdo anglicky mluví od narození. Přitom jen málokdo dokáže ovládnout angličtinu na naprosto perfektní úrovni. Naproti tomu to, že umím na úrovni rodilého mluvčího češtinu, zas tak někoho příliš nezajímá,“ doplňuje Mrázek.
Proto by se politici nejen Evropské unie měli touto otázkou zabývat. Řešením by mohlo být právě esperanto, protože je asi šestkrát snáze naučitelné než jiné jazyky a přitom se kvalitativně přirozeným jazykům zcela vyrovná.
Esperanto vytvořil v roce 1887 židovský oční lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Jazyk tvoří 16 gramatických pravidel a neobsahuje téměř žádné výjimky.
Esperantisty ve světě reprezentuje Světový esperantský svaz (Universala Esperanto-Asocio, UEA) a mladí do třiceti let se sdružují ve Světové organizaci esperantské mládeže (Tutmonda Esperantista Junulara Organizo, TEJO).
V České republice působí Český esperantský svaz (Ĉeĥa Esperanto-Asocio, ĈEA), Česká esperantská mládež (Ĉeĥa Esperanto-Junularo, ĈEJ) a několik dalších organizací.
