Firemní dobrovolnictví

listopadu 2008 uspořádali setkání na téma „Dobrovolnictví jako součást společenské odpovědnosti firem“. Jeho hlavním cílem bylo informování a hledání vzájemných vztahů mezi neziskovým sektorem a společnostmi, které se chtějí aktivně zapojit do různých forem dobrovolnictví. Ačkoli to byl zatím jeden z prvních kroků, při ukončení převládal názor, že každý z přítomných si ze setkání něco odnesl.
Setkání proběhlo v prostorách ČSOB, jež je od letošního roku sama na poli firemního dobrovolnictví velmi aktivní. Bylo rozděleno do částí, jež vedli zástupci neziskového sektoru, státních orgánů a zaměstnavatelů.
Debatu, jež se snažila především odpovědět na ústřední otázku „Umíme využít potenciálu individuálního dobrovolnictví?“ zahájila Jana Vohralíková, jež je členkou rady vlády pro nestátní neziskové organizace, ale má i bohaté zkušenosti přímo s prací v neziskovkách – působila v YMCA v ČR a byla první předsedkyní České rady dětí a mládeže.
Za neziskové organizace dále hovořili hlavně Petr Halada za Pionýr, Pavel Zdráhal za Jihomoravskou radu dětí a mládeže a Michal Pokorný za Nadaci Dětem 3. tisíciletí. Státní správu zastoupli plk. JUDr. Petr Želásko z Policie ČR, který hovořil především o preventivním přínosu dobrovolných aktivit s dětmi a mládeží, a Eva Hampejsová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jež představila možnosti podpory takovýchto aktivit ze strany státu. Zaměstnavatele v diskuzi zastupovali manažerka pro společenskou odpovědnost ČSOB, Pavlína Folovská, manažerka projektu Companius RWE Transgas, Ivana Štefková a Senior manager, Corporate Responsibility Vodafone, Přemysl Filip.
A samozřejmě se sešla řada posluchačů ze všech zúčastněných „skupin“, kteří se do debaty zapojovali a dotvářeli ji.

Celé setkání, které moderoval Tomáš Nejedlo z BLF, bylo do značné míry seznamovací. Všichni zúčastnění představovali svůj pohled na věc, své potřeby, zájmy a aktivity – a ukázalo se, že mohou být v souladu a navzájem se podporovat ku spokojenosti všech. To byl dle mého pohledu hlavní výstup téměř čtyřhodinové debaty.
Ukázalo se také, že podpora dobrovolnictví ze strany firem nejen, že stále roste, ale často převyšuje i představy samotných jejich zaměstnanců, kteří se obávají požadovat volno a pak zjistí, že na svou aktivitu mohou třeba získat i grant – všechny zúčastněné společnosti totiž finančně podporují dobrovolnické aktivity svých zaměstnanců a často nejen jich.
Zajímavým příkladem v tomto ohledu byl například i projekt Vodafone, který pěti lidem, kteří ani nemusejí být jeho zaměstnanci, v roce 2009 zaplatí práci na zvoleném prospěšném projektu, aby se mu mohli věnovat celoročně a skutečně naplno. Vedle toho podpora RWE Transgas směřuje především k dětem a mládeži a pomáhá drobnými ale dobře zúročenými příspěvky rozvoji aktivit nejen ve městech, ale i v těch nejmenších obcích.
Setkání ukázalo, že lidé ze zcela odlišných oblastí činnosti mohou nacházet společnou řeč, ale hlavně odhalilo řadu společných možností. Budou-li na něj navazovat další podobná, najdeme jistě i mnoho způsobů, jak jich využít.