Obloha v září

Zatímco Merkur s Marsem vzápětí zmizí u Slunce, viditelnost Venuše se rychle zlepší. Zářivá večernice bude každý večer stále výše a výše nad obzorem – na konci měsíce bude zapadat téměř hodinu po našem Slunci.
Hlavním hercem z těles sluneční soustavy ale zůstává Jupiter, pozorovatelný po celou první polovinu noci. Tvoří dominantu souhvězdí Střelce a jako nepřehlédnutelná, nesmírně jasná hvězda, je snadno identifikovatelný každý večer nad jihozápadním obzorem. Navíc kolem něj v úterý 9. září projde Měsíc. Už den předtím jej najdeme vpravo od planety, naopak ve středu 10. září bude Měsíc vlevo od Jupiteru.
V pondělí 22. září v 17 hodin a 44 minut našeho času se Slunce ocitne přesně na nebeském rovníku v souhvězdí Panny. Nastane tak podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Máme tudíž jednu z posledních možností podívat se na některé nápadné objekty typické pro letní oblohu. Například na nejjasnější hvězdu Labutě – Deneb, která tvoří spolu s Vegou z Lyry a Altairem z Orla takzvaný Letní trojúhelník. Není to sice souhvězdí, ale na světlé, třeba městské, obloze své opodstatnění rozhodně má.
Deneb (katalogové označení NGC 7000) je sice na první pohled nejslabší hvězdou obrazce Letního trojúhelníku, ve skutečnosti je ale podivuhodným vesmírným objektem. Řadí se totiž mezi tzv. velebobry a představuje jednou z nejvzdálenějších hvězd, kterou můžeme vidět bez dalekohledu. Leží zhruba tři tisíce světelných roků daleko a její zářivý výkon se vyrovná sto padesáti tisícům Sluncí! Je však nezbytné poznamenat, že se jedná o velmi nejisté odhady. U tak vzdálených těles totiž nedokážeme změřit přesnou vzdálenost, která je klíčovým parametrem pro určování základních charakteristik všech hvězd.
Enormní zářivost Denebu také pravděpodobně zviditelňuje rozsáhlý oblak mezihvězdného plynu. Záření má na svědomí charakteristické červené zabarvení mlhovin z horkého vodíku. Na vlastní oči ale Deneb barevně nespatříme. Fotografické portréty totiž zviditelňují červené záření přicházející na vlnové délce 656 nanometrů, na nějž nejsou lidské oči prakticky vůbec citlivé. Stejně jako všechny ostatní mlhoviny tedy bude Deneb při pohledu dalekohledem černobílá.
U Denebu začíná také systém temných mlhovin, který se táhne se až do souhvězdí Střelce. Tato takzvaná Velká trhlina rozděluje letní Mléčnou dráhu na dvě části a představuje komplex neprůhledných molekulových oblaků bránících nám ve výhledu na vzdálenější hvězdy Mléčné dráhy. Na tmavé obloze jej zahlédneme více než snadno. Zatímco v Labuti je Velká trhlina přímá a se zřetelně ostrými okraji, v souhvězdí Orla a Hadonoše uhýbá směrem na západ, rozšiřuje se a je méně zřetelná.