Jestřábova pozůstalost patří nadaci
Soudy o dědictví po známém spisovateli a celoživotním skautovi Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi se táhnou již řadu let. Začaly již po Jestřábově smrti v roce 1999, od kdy se jeho synovec Petr…
Tato nadace vypisovala grantová témata a přispívala různým skautským organizacím a oddílům na letní tábory, klubovny a další věci.
Petr Foglar žádal soud o zrušení platnosti závěti již v roce 2000. Argumentoval tím, že Jaroslav Foglar byl v době vzniku závěti téměř slepý a nevěděl, co podepisuje. Názory odborníků na oční lékařství se však v tomto ohledu liší. Foglarova ošetřující lékařka nicméně tvrdí, že Jestřábův zrak na přečtení závěti stačil. Podle jeho deníku, který si vedl, dokázal i v době po sepsání závěti číst knihy.
Nejasnosti do celého případu vnáší i vztahy mezi Jaroslavem Foglarem a jeho synovcem, které ještě za spisovatelova života nebyly zřejmě nejlepší. Sám na toto téma jednou prohlásil: „Synovec mé knihy, myslím, nečte.“ Právě autorksá práva na Foglarovy knihy tvoří největší část pozůstalosti. Jejich hodnota se odhaduje na deset milionů korun.
Nyní soud rozhodl, že Jaroslav Foglar věděl, co dělá a viděl, co podepisuje. Závěť je tak platná a dědictví patří již zmíněné nadaci. Jedná se již o čtvrté soudní rozhodnutí v tomto případě a vzhledem k tomu, že proti rozsudku se lze odvolat, můžeme v budoucnosti očekávat další dějství. Paradoxní na celé situaci je také skutečnost, že Nadace jaroslava Foglara je v likvidaci. Její zakladatel ji totiž na konci 90. let netransformoval, což nařizoval tehdy nový nadační zákon. Pokud by nynější rozhodnutí nabylo právní moci, musel by soud následně určit, kdo dědictví ve skutečnosti získá.
